Popis
Malý jeseter z povodí Dunaje.
Jak ji poznat
Dlouhý čenich, čtyři vousky, pět řad kostěných štítků.
Vzhled
Je to nejmenší z evropských jeseterů: obvykle zůstává pod 90 centimetry. Jako všichni jeseteři má kostru převážně chrupavčitou, kůži bez šupin chráněnou kostěnými štítky, ústa pod čenichem a ocas s delším horním lalokem. Od ostatních jeseterů se pozná podle úzkého a protaženého čenichu, jehož délka se mezi jedinci velmi liší, podle třásnitých vousků a podle četných bělavých bočních štítků. Zbarvení je proměnlivé, břicho obvykle nažloutlé.
Prostředí a zvyky
Žije ve velkých řekách povodí Černého moře, Kaspického moře a některých sibiřských oblastí; ve středním a horním Dunaji je posledním zbylým původním jeseterem. Vyhledává hluboké úseky s proudem a na dně hledá korýše, červy a larvy hmyzu. Třou se mezi polovinou dubna a začátkem června, při teplotě vody kolem 12–17 °C. Divoké populace silně ubývají kvůli přehradám, znečištění a nadměrnému lovu; mnoho exemplářů, na které narazíš, pochází z odchovu nebo z rybníků pro sportovní rybolov.
Příbuzné druhy a formy
Jeseter velký
Acipenser sturio
Velký tažný jeseter evropských pobřeží, dnes vážně ohrožený, s jedinou zbývající rozmnožující se populací v povodí Garonny.
Jeseter ostrorypý
Acipenser oxyrinchus
Velký, dlouhověký tažný jeseter atlantských pobřeží Severní Ameriky; v Evropě se vyskytuje s baltskou populací, která byla obnovena jen díky reintrodukcím.
Vyza velká
Huso huso
Největší jeseter, anadromní: žije v moři (Černém, Kaspickém, Azovském) a za rozmnožováním stoupá do velkých řek.
V aplikaci najdeš víc
Index záběrů tohoto druhu, doporučené nástrahy a způsoby lovu a pravidla dne pro každou vodu. I bez signálu.
Již brzy pro Android a iPhone
